KABARET BRUTAL MARKA PRAŽÁKA

Pomíjivost
Domy vznikají a zanikají
Města vznikají a zanikají
Vždy to tak bylo, znali jste Hrušov?

Věčnost
Babylonská věž - nikdo ji neviděl a přesto ji všichni známe.

 

Životnost idejí a životnost materiálů

Kdy je materiál živý? Je materiál živý? Je stavba živá? Kdy je živá? Musí být hezká? Co je to hezká?

Dům má mít ideu. Město má mít ideu. Když je idea, je i život. Dům žije, město žije.

 

Dříve s cenou stavebního materiálu rostla i životnost či odolnost, kámen byl drahý a věčný.

Dnes máme materiály dražší než kámen, ale jejich životnost má jepičí trvání.

 

Co se stane, když trvalý materiál použiji na pomíjivou ideu?

Stane se nepotřebným. Dům, který nemá obsah. Město, které nemá obsah. Degradace jinak trvalého materiálu, znehodnocení, plýtvání.

 

Recyklace

Stavby bylo možné dříve dobře recyklovat.

Auto je dnes možné recyklovat.

Stavbu je možné také průmyslově recyklovat, ale kdo to bude platit?

 

Doba je dynamická, požadavky na funkci a účel se mění rychleji, než si uvědomujeme.

Technologie jsou dynamické, předběhly nás.

Dnešní město je převážně statické, zaspali jsme?

 

německá škola Bauhaus – to zní jako něco trvalého, stále životného

přitom to byly především jen 4 roky

1927-1931 je nejslavnější období avantgardní školy umění, designu a architektury

 

Ostrava v Evropě

V padesátých letech minulého století byly na světě něco přes dvě miliardy lidí a Evropa jich měla 400 miliónů.  V roce 2012 má svět sedm miliard obyvatel a počet Evropanů klesl pod 400 miliónů.

 

Vývoj počtu obyvatel Ostravy:

V roce 1950 má Ostrava 183 662 obyvatel

V roce 1991 má Ostrava 327 371 obyvatel

V roce 2011 má Ostrava 302 456 obyvatel

 

Města stavíme na stovky a více let

Domy stavíme na padesát a více let

Interiéry stavíme na desítky a více let

Ale obchody jako výrobní nástroj stavíme maximálně na jednotky roků

a mnohé neoslaví ani první narozeniny

 

Je možné vybudovat město na konceptu obchodního centra?

 

Pro někoho přínos.           Pro někoho ztráta.         To je realita!!!

 

Je přínosné, že máme dekontaminované území.

Je přínosné, že do Moravské Ostravy přijedou nakupovat i ti, co dnes nakupují v Avion parku.

Je přínosné, že do Moravské Ostravy přijedou nakupovat i obyvatelé Poruby.

Je přínosné, že do Moravské Ostravy přijedou do multikina i ti, co zatím navštěvovali jiná centra.

 

Ale je to skutečně přínosné pro Ostravu jako celek?

Je možné ponechat trhu řízení výstavby města pouze volnému trhu?

A funguje náš volný trh skutečně volně?

 

V jakém horizontu bude stavba užitečná?

Potřebují občané Ostravy takovou stavbu?

Bude v budoucnu potřeba rozšiřovat obchodní plochy?

Budeme nakupovat přes internet ve větší míře než dnes?

Je možné takovéto stavby přestavět na jiné využití?

Bude obchodní centrum plné lidí?

Bude se jim tam nakupovat příjemně?

Chceme vůbec pořád nakupovat?

Nebudou lidé jinde chybět?

 

Není ani tak podstatné, zda se dnes líbí ten či onen detail na kabátě. Důležité je, zda  se naplní účelová funkce a vize objektu.

 

Koolhaasem to prý začalo a asi i skončí

Rem Koolhaas (*1944 Rotterdam) je nizozemský architekt a profesor architektury a urbanizmu na Harvardově univerzitě

 

Z textu A zase atrium!

Philipp OEHMKE a Tobias RAPP

Přeložil Lukáš Bílek

 

Několik jeho vytržených citací ze zdánlivě jiné situace v jiném německém městě:

 

„Dnes jsme všude v situaci, ve které záleží na souhře celé řady okolností,

a dostavují se výsledky, jako je tato budova ... .

Je docela jedno, jestli jde o Hamburg, Dubaj nebo Čínu. Bylo by příliš jednoduché říci, že architekt selhal.

Nebo že selhalo město.

Nebo že je na vině zlé konsorcium investorů.

Ne, jedná se o souhru všech podmínek, jejímž výsledkem jsou bezduché stavby.“

 

„Dnes existuje méně individuální zaangažovanosti při vzniku nové Budovy“

 

„Dnes jste jako stavebník v mnohem abstraktnější a méně průhledné situaci. Peníze se staly mnohem důležitějšími. Daleko více lidí do projektu mluví“

 

„Jako architekt se pohybujete v nestabilním ideologickém prostředí. To, co dnes platí, může být za pět let naprosto špatně a za pětadvacet určitě bude směšné.“

 

„Tradiční město je plné pravidel a kódů chování. Město bez vlastností je ale prosté těchto zaběhnutých vzorů a očekávání. Jsou to města, která nekladou žádné nároky a tím dosahují svobody.“

 

„Ve století masové imigrace musí možná dojít i k masové podobnosti měst. Tato města fungují jako letiště: stále stejné obchody jsou na stále stejných místech. Vše je definováno prostřednictvím funkce, nikoliv historie. To může být osvobozující.“

 

Historický lexikon - počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869 statutárních měst